|
| |
|
|
Biaspektuální slovesa v ruském a českém jazyce
Tikovská, Marie ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá biaspektuálními slovesy v ruském a českém jazyce. Teoretická část je rozdělena do dvou hlavních kapitol. První z nich podává stručný přehled o hlavních oblastech aspektologického bádání. Jednotlivé podkapitoly vysvětlují a popisují základní aspektologické pojmy - slovesný vid, vidová dvojice, způsob slovesného děje atd., jejich funkční rysy a hlavní způsoby tvoření vidových dvojic. Druhá teoretická kapitola se věnuje fenoménu obouvidovosti. Jsou zde prezentovány různé přístupy k podstatě obouvidovosti a problematika klasifikace obouvidových sloves. Zmapováno je zde i početní zastoupení biaspektuálních sloves v ruštině a češtině a dynamika jejich vývoje. Praktickou část představuje kontrastivní analýza vzorku 50 ruských a 50 českých obouvidových sloves. Jejím hlavním cílem bylo za použití vybraných elektronických korpusů, internetu i vlastních příkladů popsat fungování obouvidových sloves v ruštině a češtině, nalézt jejich nové potenciální aspektuální partnery, zjistit jakým způsobem jsou tvořeny a určit míru jejich významového překrývání s původními obouvidovými slovesy. V závěru jsou na základě zhodnocení výsledků formulovány hlavní tendence vývoje obouvidových sloves v ruském a českém jazyce. Klíčová slova: aspektologie, čeština, imperfektivizace, obouvidovost,...
|
|
|
Porovnáni metod česko-ruského automatického překladu
Bílek, Karel ; Kuboň, Vladislav (vedoucí práce) ; Bojar, Ondřej (oponent)
V této práci představuji několik metod česko-ruského automatického pře- kladu, včetně jak více historických, tak více moderních systémů, a včetně jak frá- zových, tak pravidlových systémů. Nejdříve stručně popisuji lingvistické základy češtiny a ruštiny a jejich společnou historii a rozdíly. Poté popisuji automatizaci, vytváření a zlepšování některých ze systémů automatického překladu, společně s je- jich porovnáním, s použitím jak automatických metrik, tak omezené lidské anotace. Zároveň s tím také popisuji vytvoření několika korpusů česko-ruských paralelních dat a ruských monolingválních dat.
|
|
|
Specifika češtiny ruských studentů (se zaměřením na vybrané fonetické a morfosyntaktické jevy)
Ramasheuskaya, Katsiaryna ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Bednaříková, Božena (oponent) ; Giger, Markus (oponent)
Jazyková adaptace cizinců je vždy provázena řadou problémů spojených s akvizicí a užíváním druhého jazyka, který se pro ně stává základním komunikačním prostředkem v novém prostředí. Ignorování a podceňování těchto problémů, typických pro určitou jazykovou komunitu, může vést k situaci, kdy cizinec nezvládne cílový jazyk a poté nebude schopen se úspěšně integrovat do nové společnosti. Předkládaná práce se zaměřuje na vybrané specifické problémy v oblasti morfosyntaxe a fonetiky typické pro ruskojazyčné studenty češtiny. Zároveň upozorňuje na nebezpečí přeceňování pozitivního transferu z ruštiny a zdůrazňuje nutnost využití speciálního didaktického přístupu ve výuce této skupiny jinojazyčných mluvčích. Analýza vybraných jazykových jevů je založena na datech z Fonetické databáze mluvených projevů cizinců s ruštinou jako prvním jazykem a Databáze jazykových chyb v češtině mluvčích s prvním jazykem slovanským, které byly vytvořeny mimo jiné pro účely této práce. Pozornost je zaměřena konkrétně na užívání reflexivního se/si, tvarů pomocného slovesa být v minulém čase, krátkých tvarů osobních zájmen v mluvených a psaných projevech rusky mluvících studentů a rovněž na realizaci kvantity.
|
|
|
Vývoj sémantiky společného lexikálního základu češtiny, slovinštiny a ruštiny
Shchelokova, Galina ; Pilát, Štefan (vedoucí práce) ; Hasil, Jiří (oponent)
Předmětem dané práce je sledování a porovnání dynamiky vývoje sémantiky lexikálních jednotek, které mají společný praslovanský základ a odlišné významy v současných jazycích. Vývoj je zkoumán v časovém rozmezí od období praslovanštiny po dnešní stav jazyků. Za účelem reprezentativního pokrytí všech tří skupin slovanských jazyků: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské pro výzkum jsou vybrány příslušné jazyky: čeština, ruština a slovinština. Výběr lexikálních jednotek je omezen morfologicky. Předmětem zkoumání jsou přídavná jména. Práce obsahuje teoretickou a analytickou část. V teoretické části jsou předloženy názory na možnosti vývoje významu lexikálních jednotek z pohledu diachronní lexikologie, a je upřesněna terminologie. Analýza se věnuje samému vývoji, je roztříděná následujícím způsobem: každé z dvanácti vybráných hesel zahnruje sekce věnováné praslovanštině, staroslověnštině, ruštině, češtině a slovinštine. Každé heslo je uzavřeno stručným shrnutím.
|
|
|
Restrikce tvoření přechodníku přítomného ve spisovné ruštině v kodifikaci a úzu
Beňovský, Jan ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem restrikcí přechodníku přítomného v současném ruském jazyce. V první části jsou nastíněna teoretická východiska problematiky přechodníku v ruském jazyce, jeho vznik a diachronní vývoj. V druhé části jsou zpracovány základní gramatické příručky ilustrující kodifikaci restrikcí přechodníku přítomného v průběhu 20. a na začátku 21. století. Pro doplnění jsou zpracovány i gramatiky Lomonosova, Greče a Vostokova, které dokreslují stav kodifikace v předcházejícím období. Na základě teoretických poznatků a údajů z gramatik byly vybrány nejčastěji zakazované přechodníkové tvary, které byly následně podrobeny korpusové analýze. Cílem analýzy korpusu bylo ověření skutečného stavu používání zakazovaných tvarů přechodníků přítomných v literárních textech. klíčová slova: morfologie; ruština; přechodník; kodifikace; úzus; korpus
|
|
|
Management bilingvismu v situaci jazykového posunu: Diskurzy, problémy a krajina Běloruska
Sloboda, Marián ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Gladkova, Hana (oponent) ; Ondrejovič, Slavo (oponent)
Práce se věnuje managementu bilingvismu v situaci jazykového posunu, tj. tomu, jak se jednotlivci a organizace chovají vůči dvojjazyčnosti, jak s ní zacházejí, a to v situaci, kdy společnost přechází od užívání jednoho jazyka k jazyku jinému. Práce se konkrétně zaměřuje na vybrané, dosud méně zkoumané aspekty současné jazykové situace v Bělorusku. Analyzované aspekty zahrnují: 1) geosémiotiku a management jazykového posunu na nápisech ve veřejném prostoru, 2) management jazykových problémů se zaměřením na školství a 3) snahy o obrácený jazykový posun k běloruštině. Pozornost se přitom věnuje korespondencím mezi jazykovým managementem občanů a státních nebo jiných veřejných organizací. Cílem práce je přispět jak k lepšímu poznání jazykové situace v Bělorusku, tak k rozpracování některých sociolingvistických konceptů, jako je zejména jazykový posun a jazykový problém. Práce aplikuje teorii jazykového managementu jako obecný model jazykového posunu a jako instrument k diagnostikaci jazykových problémů. Při aplikaci teorie v uvedených kontextech se ukázalo jako užitečné rozšířit ji o koncept diskurzu a kolektivního jednání, které pomůžou konceptualizovat propojení mezi jednoduchým a organizovaným jazykovým managementem, respektive mezi mikrosociální a makrosociální rovinou. Klíčová slova bilingvismus,...
|
|
|
Český překlad ruských transgresiv v krásné literatuře
Ponomareva, Varvara ; Ivanovová, Darina (vedoucí práce) ; Hasil, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi překladu ruského přechodníku a ruského přechodníkového obratu do češtiny. Cílem je zjistit frekvenci použití přechodníků a jiných jazykových prostředků v českých překladech transgresiv z ruské krásné literatury; zjistit, zda volbou jiných prostředků než přechodníků dojde v překladu k přesnému vyjádření autorova záměru; dojít ke zjištění nejvhodnějších a nejméně vhodných možností překladu ruského přechodníku.
|
|
|
The politicization of the language issue in Ukraine: the discursive construction of the language, nationalism, and identity in Ukrainian media.
Hu, Qianrui ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Wilson, Andrew (oponent) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Celých třicet let od získání nezávislosti se Ukrajina stále potýká s problémem budování integrální národní identity. Nejvýraznějším příkladem toho zůstává jazyková otázka. Za tu dobu bylo podniknuto nemálo snah o posílení role ukrajinštiny, přesto si v ukrajinském veřejném životě i nadále zachovává významné postavení ruština. Střet obou jazyků vyvolává četné veřejné kontroverze. Ty se přitom točí ani ne tolik kolem užívání jazyka samotného jako spíše kolem ukrajinské kolektivní paměti. Přestože výzkumu narativů spojených s jazykovými zákony, příslušného politického diskursu, veřejného mínění a hodnotové orientace v návaznosti na jazykovou otázku byla již věnována řada studií, tato práce se zaměřuje specificky na mediální diskurs. Jde totiž o oblast, která odráží a reprodukuje nacionalismus v každodenním životě. Pomocí kritické diskursivní analýzy si práce klade za cíl odhalit hlavní témata spojená s probíhající debatou o jazykové otázce v ukrajinských médiích, jakož i mechanismy a diskursivní strategie užívané k prosazování ideologií, v jejichž centru stojí otázka jazyka. Porovnáním diskursu užívaného jednotlivými vybranými hromadnými sdělovacími prostředky dochází práce k závěru, že ačkoli polarizace kolem jazykové otázky se na celonárodní úrovni zdá od anexe Krymu a vypuknutí války v Donbasu v...
|
|
|
Krysař Mariny Cvětajevové: geneze, recepce a překlad poemy s komentářem
Zakiyanov, Oskar ; Hlaváček, Antonín (vedoucí práce)
Ruská básnířka Marina Ivanovna Cvětajevová (1892 - 1941) je jednou z nejzajímavějších světových autorek první poloviny 20. století. Mezi vrcholné dílo její tvorby patří poéma Krysař. Cílem mé rigorózní práce bylo je poému doslovně přeložit a zpracovat k ní podrobný komentář. Překlad je určen pro slavisty, ale také pro širší veřejnost.Překlad má charakter návrhu a mohl by sloužit jako výchozí text pro případný další básnický překlad do češtiny. Záměrem komentáře je především poukázat na vztahy Krysaře Cvětajevové a možné zdroje inspirace texty jiných autorů nebo vlastními díly. Komentář dále vysvětluje pojmy specifické pro tvorbu Cvětajevové a její charakteristické poetické postupy. Komentář však prakticky neobsahuje interpretaci. Ta je použita pouze jako doplnění komentářů k jednotlivým částem, které jsou uváděny pro lepší pochopení originálního textu a překladu. První kapitoly pojednávají o historii vzniku, genezi poemy a o její recepci kritiky a spisovateli. Dále následují technické poznámky k přeloženému textu s vysvětlením specifik originálního textu, včetně syntaktických zvláštností M. Cvětajevové, které jsou vodítkem pro pochopení rytmiky díla. Pro lepší orientaci v přeloženém textu a eventuální srovnání s originálem je ruský text uváděn na dvojstraně s českým. Pro správné pochopení díla v kontextu...
|
host ::
RSS.